Válka může přijít každým dnem, situace se neustále vyostřuje

Již několik týdnů sledujeme a informujeme vás o sílícím napětí na rusko-ukrajinské hranici. Šéf ukrajinských bezpečnostních složek uvedl, že očekává ruskou invazi v lednu nebo v únoru. Obavy rostou i na straně NATO, které má také strach z případné ruské invaze. Situace je nyní již tak vyostřená, že případná válka může začít každým dnem.

Foto: Pixabay

Nově přišla zpráva, že ruský prezident Vladimir Putin otevřeně varoval Severoatlantickou alianci, aby se neopovažovala na Ukrajině překročit tzv. červenou čáru. Tato čára je pomyslná spojnice mezi rozmístěnými útočnými raketami. Pokud tak NATO učiní, bude podle prezidenta Ruská federace nucena zakročit.

Aby těchto událostí nebylo málo, zmínil se dnes prezident Běloruska, Alexandr Lukašenko, že uvažuje o možnosti rozmístění ruských jaderných raket v Bělorusku. Již dříve však Vladimir Putin prohlásil, že by tak učinil pouze v případě, že by NATO umístila své rakety do Polska. Tento krok byl rozumný a sám uvedl, že nechce provokovat.

Nedávno Vladimir Putin vystoupil v ruské metropoli na investičním fóru, kde prohlásil v souvislosti s vypjatou situací, že doufá ve vítězství zdravého rozumu. Soudě dle jeho slov má prý i Ruská federace strach o svou bezpečnost spojenou se situací na Ukrajině. Objektivně řečeno – stejně jako se NATO obává armády u Ukrajinských hranic, obává se Rusko armády NATO v Evropě.

Vladimir Putin uvedl i názorný příklad – pokud by hypersonické zbraně spojenců NATO byly rozmístěny na Ukrajině, tak doba k sestřelení Moskvy z Ukrajiny je pouhých pět minut. Proto se i Ruská federace chce zabezpečit adekvátním způsobem. K tomu se obratem vyjádřil ministr zahraničí Spojených států amerických, Antony Blinken, který varoval, že jakákoliv nová agrese ze strany Ruska bude mít vážné následky.

NATO POSÍLÁ BRITY ZPĚT DO NĚMECKA

Celé situaci také neprospělo, že NATO přesunulo britská obrněná vozidla do Německa pro případ pohotovosti. Zajímavé je, že je to zrovna rok, co se britská vojska z Německa stáhly. Velitel britských pozemních sil, Ralph Wooddiesse, uvedl: „Posíláme podstatnou část našich obrněných vozidel dopředu, aby se mohly rychleji přesunout tam na kontinentě, kde by mohly být potřeba.“

Základna NATO v německém Sennelageru se tak stane jednou ze tří hlavních britských základen pozemních sil v zahraničí spolu se základnami v Keni a Ománu. Tato nová politika britské armády je pak obrat o 180 stupňů, protože britská vojska byla přítomna v Německu celých 75 let.

Poté započal stěhování britských základen a veškeré britské vojenské techniky, včetně 20 tisíc vojáků, které skončilo minulý rok. Nyní se také situace s v mezinárodní politice tak vyostřila že ji NATO hodnotí jako možnou předzvěst případného útoku. Ruská federace tento názor odmítá a sama varuje před provokacemi ze strany Ukrajiny.

Na druhou stranu je nutné zmínit, že i Británie se dopouští provokací, když nechala svou loď naschvál provokativně plout v ruských vodách v Černém moři. Tím je však situace ještě horší, protože tyto drobné provokace mohou exponenciálně celý spor jen zhoršit.

Zdroj: iRozhlas.cz (odkaz), Novinky.cz (odkaz), Respekt.cz (odkaz)

Přidat na domovskou stránku Seznam.cz