Zdroj: Pixabay.com (odkaz)

Šlo o vůbec první start rakety firmy SpaceX s lidskou posádkou, který se zároveň poprvé uskutečnil na americkém území a ve stroji vyrobením Američany. Mise nesla označení DM-2. O tři měsíce později, v srpnu, další prototyp SpaceXu „Starship SN5“ provedl první řízený let a vznesl se do výšky 150 metrů s pomocí jediného motoru Raptor, který je na bázi Methanu.

Totožný vzlet předchozího prototypu provedl také další prototyp „Starship SN6“ 3. září. Parametry celé zkoušky byly totožné s předchozí, až na požár malého rozsahu a také přistála v mírném náklonu, ale to je způsobeno jen jedním motorem Raptor. Na začátku října raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu 60 satelitů Starlink.

Za měsíc, 16. listopadu, odstartovala loď Falcon 9 v rámci mise „Crew 1“. Pomocí motorů Merlin, raketa vynesla čtyř člennou posádku na mezinárodní vesmírnou stanici, kde dosud tráví šesti měsíční expedici. V listopadu SpaceX uskutečnil hned 4 starty svých lodí Falcon 9. Mezi ně patří i vynesení družice GPS 3. generace. 21. listopadu pak byla vynesena vědecká družice „Sentinel 6A“, pomocí které se bude měřit hladina světových oceánů.

Poslední listopadová mise SpaceX proběhla 25. listopadu a splnila svůj úkol vynesením 60 družic pro internetovou konstalaci Starlink. Mise byly také zajímavé tím, že u nich byly aplikovány již použité aerodynamické kryty lodě. V neděli 6. prosince odstartovala nová nákladní loď „Dragon“ určená k přepravě vědeckého materiálu na mezinárodní vesmírnou stanici. Již třikrát použitá raketa Falcon 9 Dragon úspěšně dopravila do cíle.

Dne 9. prosince proběhl start prototypu „Starship SN8“. Loď měla za cíl vyletět do výšky několika kilometrů, a proto disponovala řadou nových prvků. Jde například o aerodynamickou špičkou, stabilizačními klapkami a třemi motory Raptor. Vzlétla do výšky 12 kilometrů, avšak nezvládla kvůli nepoměrnému proudění kyslíku a methanu do palivových nádrží klesání a při příli vysoké rychlosti při dopadu na zem vybouchla. Přesto byl test úspěšný a splnil mnoho vytyčených cílů.

Na tento rok firma plánuje celkem velký počet testů nejrůznějších prototypů raketových lodí. Její plán je testovat raketové lodě minimálně dvakrát v měsíci. Rakety mají létat do vyšších výšek, vyšší rychlostí, přistávat nestandartním způsobem a také testovat tepelný štít z keramických destiček. Následně má společnost testovat i prototyp nosné rakety Super Heavy s výškou 72 metrů a až čtyřmi motory Raptor, na začátku pouze do krátkých výšek. Raketa Super Heavy má nakonec být poháněna až 27 motory a má vynášet náklad na oběžnou dráhu.

Již od začátku roku má SpaceX za sebou tři starty rakety Falconu 9. Prvním úspěšným startem bylo vynesení turecké komunikační družice na oběžnou dráhu. Poté pro firmu již rutinní vynesení dalších 60 družic Starlink, a pro raketu Falcon 9 to byla již osmá mise, a je tak nejopotřebovanější z celé flotily SpaceX. Třetí start přinesl vynesení pomocí stejné rakety celkem 141 družic, a jde tak o rekord od roku 2017.

Mezi dalšími družicemi vynesenými na oběžnou dráhu bude i málá česká družice výzkumného a leteckého ústavu, která byla ze startu se 141 družicemi odsunut na start pozdější. Zatím poslední start prototypu lodě SpaceX proběhl 2. února, kdy vzlétla „Starship SN9“ se třemi motory raptor do 10 kilometrů. Výbava lodi byla totožná jako s prototypem „SN8“ s heliovým tlakovým systémem. V tomto případě však došlo k selhání jednoho z motorů již během zážehu a přistání tak opět skončilo výbuchem lodi.

Zdroj: Space.com (odkaz)