IT pro Tebe

Umělá inteligence objevila „Nebeskou hudbu“ na plášti Panny Marie Guadalupské

Fernando Ojeda ve spolupráci s umělou inteligencí a hudebním odborníkem nechal aplikovat metodu zlatého řezu na známý obraz Panny Marie Guadalupské. Zjsitil, že je zde mnoho podobností a symetrií. Na základě toho převedl tyto body do klavírního partu, výsledkem čehož je nebeská hudba s vynikající harmonií.

Zdroj: Pixabay (odkaz)

Blíží se čas Vánoc a s tím je neodmyslitelně spojeno narození Ježíše Krista a dobrodružství jeho matky Panny Marie a svatého Josefa. Od té doby se Panna Maria několikrát zjevila s tím, že poprvé to bylo svatému Juanu Diegovi v Guadalube na počátku 16. století a na jeho indiánskou tmilnu, vyrobenou z kaktusu agávé, která se má do pár let rozpadnout, se zázračně vyobrazila samotná Panna Maria v době jejího zjevení.

Po bližším zkoumání se zjistilo, že se nejedná o obraz namalovaný lidskou rukou ale exponovanou fotografií s tím, že původní vlákna z agáve nejsou ničím obarvena. Při přiblížení je dokonce v očích Panny Marie vidět i klečící Juan Diego. Toto vyobrazení již zkoumala celá řada odborníků a všichni se snažili zjistit co nejvíce.

Jedním z nich je i Fernando Ojeda, univerzitní profesor z Universidad de Cádiz, který se rozhodl podrobit tento obraz jeho oblíbené vědě, matematice a umělé inteligenci. Vycházel z jednoduchého hesla od samotného Pythagora – Kde je symetrie, tam je i hudba. Fernando totiž zjistil, že vyobrazení hvězd, středu květin a okraje zlatého pláště je do jisté míry symetrické.

Vycházel tedy z toho, že tento obraz musí mít v sobě ukrytou i hudbu. Aplikoval tedy na vybrané body metodu tzv. zlatého řezu (nejčastěji vnímán jako ideální poměr mezi dvěma úsečkami). Plášť obsahuje 46 hvězd, 23 pak vychází z levé strany a 23 z pravé strany. S takto připraveným obrazem poté přišel Fernando k hudebnímu odborníkovi, který proporcionálně předělal s využitím umělé inteligence zlatý řez na klavírní part.

Následně se obraz dočkal přepsání svého partu do počítačového programu, kde bylo možno si tento part přehrát. Výsledkem je dle slov autora, nebeská hudba, která má nevídanou harmonii. Zajímavé je, že při svém zjevení měl Juan Diego slyšet nebeskou hudbu, Možná, že Fernando tuto hudbu objevil.

Zdroj: FernandoOjda.com (odkaz), ChurchPop (odkaz)

Přidat na domovskou stránku Seznam.cz

1 názor na “Umělá inteligence objevila „Nebeskou hudbu“ na plášti Panny Marie Guadalupské”

  1. Milan Kochaník

    Tak nejprve se církevním prelátům nedařilo dostatečně účinně vymývat lidem mozky a do církve se moc domorodí Mexicové, Tepanecové, Acolhuatecové, Tlaxcaltecové a další nahuatlem hovořící nehrnuli. Takže na místě, kde byl chrám bohyně Tlahzolteotl, tedy Jedlice Nečistot, tak se kupodivu jako náhle zjevila jakási žena, která se tomu Mexicovi představila jako Panenka Marie. Tak především Tlahzolteotl byly fakticky něoc jako bohyně Sotis ve starém Egyoptě, čili zpovědní bohyně, takže Sotis + facere = satisfacere, jakože Sotis (Ti ) učiní zadosti, enbol dá satisfakci čili zadostiučinění. A podobně fungovala Tlahzolteotl. A tak bylo nutno sehrát divadlo, na místě, kde byl tedy onen konkurenční chrám, se tedy ženská, kterou nikdy před tím neviděl onen Mexic, zjevila a takto představila. Tak zrovna tak mu mohla říci, že je Pallas Athéna a musil by to brát podobně za bernou minci. V kursu ale bylo jiné náboženství, tak proto, když konkurenční Tlahzolteotl (bohyně žena), tak nějaká její křesťanská obdoba, tedy Panenka Marie.
    A dále, že prý mu pravila, aby vzkázal biskupovi (jmenoval se de Zumárraga), že má jako postavit na tomto místě kostel a dala mu do ruky růže. Mexic tedy zašel za tím prelátem a ten dělal jako naoko drahoty. Tak iniciovala to jeho církev, nejspíš dobře věděl, oč jde a nechtěl, aby to bylo tak laciné. Takže se “setkání” opakovalo ještě asi dvakrát, načež pak prelát jako “uvěřil”. Tak hrát kino tito umí náramně a sehnat nějakou ženskou, též náramnou herečku, aby se dala “poznat” nějakému Nativnímu Američanovi, který byl rád že nějak žije, coby Panenka Marie, nebylo asi tak těžké. A prý že jako se houfně začali hlásit do církve. Tak po dobře sehraném představení zřejmě ano. A pak nastávají různé nesmyslné konstrukce. Že prý proto se jmenuje Vírgen María Santa de Guadelupe, že prý Guadelupe je v jazyce nahuatlu jako zašlápla jsem hada. Tak to je dost nesmysl, to se řekne v klasickém nahuatlu asi jako cca :
    In tecoatl in nitlaxoquequetzah, asi jako Toho kamenného hada toho já zašlápla jsem . Mají prostě trochu jinou gramatiku a jiný slovosled.
    A dále jedne z následujícíh papežů na “to konto” té Panny Marie Guadelupské poznamenal: Dobře nám posloužil tenhle mýtus o Ježíšovi.
    A také se zachoval jakýsi přípis toho preláta de Zumárraga, že “Dalších zázraků již není třeba”. Čili spektákl byl odehrán a splnil svůj účel.
    A také mnoho badatelů z řad té samé církve dospělo k tomu, v době následující po tom “zázraku”, že to vše bylo zapsané a pořízené až daleko později a smyšlené, jenže církev se jich jako nepohodlných osob všech zbavila. Prostě ne všichni v jakékoliv církvi mají nutně vymyté mozky a mohli tam být prostě proto, že jiný způsob, jak nějak vyžít nebyl a portože měli nějaké vzdělání, tak jim byly tyto divadelní kousky proti mysli, což církev netrpěla, prostě je předislokovali na jiná vzdálenější působiště.

    Ve skutečnosti jméno Gaudelupe je dost dávné jméno z pyrenejského poloostrova tedy ve Španělsku, dále i ostrov Guadelupe a mohlo to vzniknout ještě jako dozvuk arabského jazyka, kdy Řeka Vlků, či Vlčí Řeka by se v arabštině zapsalo jako Al Vádí Al Luben a sice taková je v regionu Extremadura a název dali Mauři a také již takový přídomek měla jedna šlechtična také v Extremaduře v 16. století, čili nic nového.
    Podobně je totiž přechýleno jméno Guadalquivir, to je zase jednoznačně Al Vádí Al Kebír , tedy Řeká Veliká
    Takže vlk je v mnoha jazycích evropských lupus (latinsky), lobo (španělsky), luben (arabsky) tedy i v odlišném semitském jazyce dost podobně. Takže vysvětlení jména a okolností té “Panenky Marie Guadelupské” je asi jednoduché. Prostě preláti chtěli vzorné ovečky (ora et labora = modli se a pracuj, což je obdoba Maul halten und weiter dienen) a jak to zaonačit, prodejných “hereček” se najde vždy dost. Tak splnilo to účel a dále jméno, původ je arabský, prostě Panenka Marie od Vlčí Řeky, alias Vírgen María Santa de Guadelupe byla na světě a nevolníků z řad “ohromených” indiánů na stavbu její katedrály také dost. A jinak ten Mexicatl (Mexik) se jmenoval Juan Diego Cuauhtlahtoatzin, tedy Vznešený Hovořící Orel (Cuauh(tli) + Tlahtoa + -tzin) = Cuauhtlahtoatzin. (Orel + hovořit + částice značící vznešený).

Diskuze