Zdroj: Pixabay
Podle posledního testování nanoroušek na Technické univerzitě v Liberci se zjistilo, že nanoroušky dovážené na náš trh z Asijských zemí vlastně žádné nanotextílie neobsahuje. Obstály pouze nanoroušky vyrobené u třech tuzemských dodavatelů.
Veřejně pak tuto zprávu oznámila Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, načež Česká obchodní inspekce (ČOI) uvedla, že se tímto případem bude dále zabývat. U jednoho z výrobců bylo odhaleno, že svou roušku vyrobil z příze, kterou označil za nanometeriál, i když se vlákna vzájemně křížila čímž vznikla spíše membrána odborníky označoavaná za naprosto nevhodnou k tomuto účelu.
"Ve třech ze šesti roušek nebyla žádná nanovlákenná textilie ani jakékoliv jiné nanoobjekty, které by technologicky zvyšovaly filtrační funkčnost roušek. Našli jsem v nich pouze mikrovlákenné textilie. V místech, kde dochází ke křížení osnovy a útku, jsme zaznamenali průduchy o velikosti až 30 mikrometrů. To je v přepočtu 30.000 nanometrů. Když uvážíme, že koronaviry SARS-CoV-2 mají velikost 80 až 150 nanometrů, umožňují jim takovéto póry v mikrovlákenné textilii bezproblémový průnik rouškou."
Pavel Kejzlar, vědecký pracovník TUL
Podle odborníků tak klasické roušky nebo asijské nanoroušky ochraňují před nákazou pouze okolí nositele, nikoliv nositele samotného. Na rozdíl od toho rouška z nanomateriálu chrání jak nositele, tak jeho okolí. Všechny testované roušky byly odborníky z TUL testovány metodou tzv. slepého testu, tzn. že neznali prakticky nic, ani zemi původu. Problém ohledně nanomateriálů je podle mluvčího ČOI v tom, že v ČR není v tuto chvíli žádná akreditovaná laboratoř.
Zdroj: CeskeNoviny.cz