Zdroj: Pixabay

Královská švédská akademie udílí již tradičně Nobelovu cenu, která je jedním z nejprestižnějších ocenění vůbec. Novými laureátkami se staly Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová za svůj výzkum v oblasti vývoje metody CRISPR-Cas9, neboli genetických nůžek, které slouží pro zkoumání a úpravu genomu.

Původní cíl jejich výzkumu bylo bojovat proti dědičným onemocněním typu vrozená slepota nebo cystická fibróza. Ty jsou způsobené zejména vrozeným „překlepem“ v genetickém kódu. Metoda CRISPR by v budoucnu měla pomoci tento překlep identifikovat a opravit, takže by se narodilo zcela zdravé dítě. V současné době jsou ale pokusy na lidech silně neetické a probíhají pouze v Číně.

Jak to funguje?

Pro názornou představu můžeme použít příměr, že genetická výbava člověka je jakoby složena z jednotlivých písmen, z kterých se pak skládají dlouhé věty. Příroda pak, stejně jako člověk v pravopisu, udělá sem tam nějaký překlep. Bohužel v biologickém slova smyslu mají tyto překlepy v DNA někdy až smrtelné následky.

Současnost

Nejslavnější se pak tato metoda stala v souvislosti s koronavirem, protože stejně jako je používána pro úpravu a modifikaci DNA, může být použita pro úpravu RNA (obdoba DNA). Tím, že ze stávajícího viru vymažete některá „písmenka“ nebo jiná zase přidáte, si ho vlastně můžete naprogramovat. Podobným způsobem vznikl i známý COVID-19.

Zdroj: Engadget.com